Císařovo zlato

? Dle mistra Brahe jsi podle vzdáleností zapsal elementy Slunce, Země a Měsíce a k nim ve správném pořadí doplnil získaná písmena.

? Dle Kellyho ti had "oroboros" napověděl, jak umístit písmena do vrcholů trojúhelníku a čtverce.

? Dle důvtipného Scotty jsi čísla nahradil římskými 5="V", 49="IL" a místo 3 ležatých osmiček dopnil do tajenky "TRIO".  To vyjadřuje věčnost, nekonečné možnosti nebo neomezenou představivost.

Pokud je ti povědomá Latina, nasbíraná písmena jsi mohl doplnit do slov v kruhu Rudolfa jen tak, aby dávala smysl a zachovala význam.

Morový sloup na Malostranském náměstí v Praze je jednou z nejvýznamnějších barokních památek v centru města. Monumentální kamenná stavba byla zbudována v letech 1681-1702 jako poděkování za ukončení ničivé morové epidemie.

Sloup je bohatě zdoben sochami českých patronů a dominuje mu socha Panny Marie, symbolu ochrany před morem a nemocemi. Morový sloup patří mezi nejvýraznější dominanty Malé Strany a představuje významnou barokní památku České republiky.

Rohová lékárna je součástí domu

Měšťanské domy v ulici, často označené domovním znamením, jsou většinou středověkého původu.
Mají klenuté gotické sklepy, většinou mají také nástavby pater s malovanými trámovými stropy. Dnes mají pozdně barokní nebo klasicistní fasády.

Dům U Zlaté hvězdy (také dům U Tří králů) je třípatrový nárožní dům v Praze 1 na Hradčanech.

Je výrazný i díky svému umístění: pohledově uzavírá Nerudovu ulici na jejím horním konci, vlevo od něj začíná ulice Úvoz, napravo začínají stoupat "Radnické schody" a naproti nim ulice Ke Hradu.

Socha archanděla Michaela na rohu Toskánského paláce na Hradčanech není jedinou ozdobou bývalého šlechtického sídla.

Bohaté průčelí paláce zdobí dva toskánské erby a dále také sochařská výzdoba na atice, kterou tvoří alegorie "Sedmera svobodných umění" od Jana Brokoffa ( zleva: Gramatika, Dialektika, Rétorika, Astrologie, Aritmetika, Musika, Geometrie ).

V ulici Loretánská směrem od hradu je po levé straně dům U Černého vola.

Původ názvu domu je nejasný. Dům má historicky doloženo mnoho jmen jako U svatého Lukáše, U Mariánského obrazu, též U Bílé růže.

Až v 18. století se již častěji objevuje spojení "U Černého vola". Zpravidla se uvádí, že vzniklo omylem, když se přepsal písař a zaměnil ( a zkomolil ) název jednoho z vedlejších domů, jenž zněl U Černých vorlů.

Loretánský domek "Santa Casa" je stavba, která původně stála v palestinském Nazaretu a byla svědkem tajemného a posvátného okamžiku "Vtělení".

Jak stoupal věhlas italského Loreta, začaly se v záalpských zemích od 16. století objevovat kopie těchto staveb - odvozená poutní místa, která více či méně zdařile napodobovala architekturu původního mariánského domku.

Podloubím s falešnými okny jsi prošel do ulice, která od 14. století nesla název "Zadní Nový Svět"

Dnes "Kapucínská" ulice na Hradčanech spojuje Loretánské náměstí s ulicí Nový Svět.

Od roku 1870 má název podle nejstaršího kapucínského kláštera v Čechách založeného v roce 1600.

Dům U zlatého noha čp. 76/1.

V roce 1600 zde býval ubytovací hostinec.

Po příjezdu do Prahy se v něm ubytovel dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho de Brahe. Brahe byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

V hostinci bydlel až do doby, než se přestěhoval do domu na pražském Pohořelci.

Na domě je pamětní deska.

Hrob slavného astrologa se nachází v Týnském chrámu.

Roku 1713 požádaly sestry řádu sv. Voršily císaře o předání pozemku, na kterém dříve stál císařský špitál, aby si ke svému klášteru ( nynější kasárna Hradní stráže ) mohly postavit také kostel.

Tento pozemek jim byl přidělen roku 1719 a o rok později na něm byla zahájena stavba kostela.

Na základě rozhodnutí náčelníka Generálního štábu Armády České republiky byl kostel od 1. května 2002 zpřístupněn veřejnosti jako místo modliteb za všechny padlé vojáky a za mír na celém světě.

Nejčastějšími mariánskými výjevy na sloupech jsou Immaculaty, Madona ( Panna Marie ), Assumpty a dále řada poutních mariánských obrazů.

Na Hradčanském náměstí jde o velmi výpravný morový sloup se sochou Panny Marie na vrcholu a s devíti postavami světců, usazenými na zajímavě tvarovaném soklu.

Celkem bylo na Hradě postupně objeveno asi dvacet starých studní, pocházejících většinou z románské nebo gotické doby. Dnes již nejsou používány, dříve hráli významnou úlohu při zásobování vodou.

Prostor dnešního II. nádvoří byl ve středověku nejdříve součástí předhradí, později přetnutý hradními příkopy.

V renesanci, hlavně v době Rudolfa II., vzniklo nádvoří se západní a severní zámeckou bránou, obklopené reprezentativními obytnými a galerijními prostorami.

Kaple svatého Kříže na Pražském hradě je pozdně barokní stavba na II. nádvoří. V současné době slouží jako výstavní síň pro expozici Svatovítského pokladu.

Lví kašna je nazývána podle plastik na sloupu, také Leopoldova.

Dolejší nádrž podpírají postavy antických bohů Merkura, Vulkána, Neptuna a Herkula, horní nesou dva Tritoni.

Vrchol je zakončen koulí, kterou vzpírají tři lvi.

Velká jižní věž, jako součást katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, se začala stavět pravděpodobně v roce 1396 podle projektu Petra Parléře ve stylu gotiky.

V 16. století se pokračovalo s výstavbou věže již ve stylu renesance. 

Věž má také svůj netradiční hodinový stroj orlojového typu z roku 1589 financovaný císařem Rudolfem II.

Nové proboštství na Pražském hradě stojí na místě dvou vrcholně středověkých/raně novověkých domů: domu hradního hejtmana a domu nejvyššího písaře.

Později domy využívaly abatyše sousedního kláštera sv. Jiří.

Vikárka je hostinec, který tu byl od nepaměti.

V roce 1347 dal císař Karel IV. místnímu vikářství právo vařit vlastní pivo.

Na přelomu 16. a 17. století bylo zdejší pivo dodáváno na celý Hrad i jeho obyvatelům včetně císaře Rudolfa II., ale také alchymistům, kteří měli ve zdejším podzemí své dílny.

V prostorné Rudolfově slévárně se snažili vyrobit zlato a kámen mudrců.

7 písmen v kruhu představuje cestu k osobnímu růstu, transformaci a dosažení hlubokých tajemství existence.

Kvadratura kruhu – alchymistický symbol pro kámen mudrců ilustruje souhru čtyř prvků hmoty a je výsledkem tzv. "Velkého díla".

Vitriolový" olej neboli “kyselina sírová” se používala při syntéze “lapis philosophorum” - kamene mudrců. Jedinečnou vlastností “kyseliny sírové” je, že rozpouští kovy, všechny kromě zlata, na které nemá žádný účinek.