Vojanovy sady

jsou veřejný park na pražské Malé Straně. Někdy jsou považovány za nejstarší zahradu v Praze, neboť historie zahrady sahá až do středověku. Její prostor byl definitivně vymezen dvěma paláci ze severu – Thurn – Taxisovým a Windischgrätským a kostelem sv. Josefa ze západu, který je součástí kláštera bosých karmelitek. Na konci 18. století se zahrada stala majetkem spolku anglických panen. Pomalu se měnila z užitkového ovocného sadu na anglický park. Nyní jsou Vojanovy sady krásnou zahradou určenou především k duševnímu odpočinku.

Hergertova cihelna

První doložené zmínky o tomto území pocházejí již ze 14.století. Název pochází z roku 1781, kdy na tomto místě nechal postavit budovu cihelny majitel FAL Hergert. Kromě terasy a krásného výhledu na Karlův Most a Vltavu je zde od roku 2005 umístěna expozice muzea Franze Kafky a díky malému přístavu jde o vyhledávané místo pro svatební obřady. 

Luzicky-seminar

Lužický seminář sv. Petra

byl založen v roce 1724 jako kněžský seminář pro přípravu budoucích římskokatolických kněží přicházejících z Horní Lužice. Svatému Petru je zasvěcena i kaple v prvním patře domu

V sousedství semináře je tradiční stylové knihkupectví Shakespeare & synové. Nabízí klenoty literatury domácích i zahraničních autorů v originálním znění 

kandelábr na Dražického náměstí

Kandelábr

Historické kandelábry dotváří tajuplnou atmosféru historické části centra Prahy. Unikátní osvětlení je stejně jako osvětlení Karlova mostu připojeno na plyn a osvěcuje pohádkové zákoutí u Malostranské mostecké věže na Dražického náměstí.

V češtině se termín kandelábr používal již v 19. století pro stojany veřejného osvětlení, zejména pro stojany plynového osvětlení.

sv. Mikuláš z Tolentina

Karlův Most

Až do poloviny 19. století byl Karlův most jedinou možností, jak překonat Vltavu v Praze. spojuje Staré Město s Malou Stranou.

Most je 515 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,40 až 9,50 m. Výška kamenného chodníku je 13 m nad normální hladinou řeky Vltavy. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Je tvořen šestnácti oblouky.

Sovovy mlýny

Jeden z nejstarších mlýnů v Praze byl od 15. století využíván zejména ke mletí ječmene než v roce 1896 vyhořel. Nyní je budova bývalých Sovových mlýnů na ostrově Kampa obývána exponáty moderního umění. 

Národnímu divadlu se neříká nadarmo Zlatá kaplička. Na výzdobu jeho střechy bylo použito víc než dva a půl kilogramu čtyřiadvacetikarátového zlata.

Hlasy z podzemí v Praha

Hlasy z podzemí

Some words should be set in stone. In the case of "voices from underground", they were cast in imitation of street sewer covers. It contains canals with quotations from eleven poets whose work was and is associated with Prague.
Author Viktor Karlík says: "Trampled words have a great tradition in Bohemia, it is something like a national skill. Seen from the other side, however, important things often lie on the ground, on the pavement."

Památný Strom

Strom nadprůměrného vzrůstu a věku je významnou krajinou dominantou. Je pozůstatkem z bývalé Velíkovské zahrady (až na přelomu 40. a 50. let minulého století byla Kampa scelena v jeden park tak jak ji známe dnes). Starý platan je nejmohutnějším stromem v parku Kampa a jeho stáří se odhaduje na 200 let.

Pražské jezulátko

Hvězda na věži kostela Panny Marie Vítězné s přilehlým klášterem bosých karmelitánů se nachází na Malé Straně v Karmelitské ulici. Kostel je znám zejména soškou Pražského Jezulátka, díky které je často přezdíván U Pražského Jezulátka. Zajímavostí je pravidelné oblékání sošky Jezulátka, které zdůrazňuje jeho pravé lidství – tak jako matka obléká své dítě, tak sestry karmelitky oblékají Ježíška.

Kostel Panny Marie pod řetězem

Řád maltézských rytířů vznikl v 11. století v Palestině pro obranu křesťanů proti pohanům a získaní Svaté země z islámské nadvlády. Dnešní podoba kostela je torzem nedokončeného gotického chrámu, který započal budovat panovník Karel IV.

Ze zdrojů Maltézského řádu zní plný původní název tohoto svatostánku : "kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta". V kostele jsou pasováni noví členové řádu a pohřbeni mj. různí významní členové řádu.

Lennonova zeď

Zeď s odkazem na zpěváka Johna Lennona, kde se od 70. let 20. století objevují nápisy a malby. Od sedmdesátých let byla nazývána „Zeď nářků“. Objevovaly se na ní křídou psané básně – většinou milostné. Po smrti Johna Lennona v prosinci 1980 kdosi využil prázdné kamenné desky, která bývala zřejmě součástí veřejného vodovodu, k vytvoření symbolického náhrobku Johna Lennona. Neznámý autor křídou napsal: "Za Johna Lennona" a nad nápis nakreslil kříž.

Velkopřevorský mlýn

Mlýn u vltavské strouhy později zvané Čertovka. Byl založen johanity za vlády Vladislava I při vzniku kostela a kláštera Matky Boží. Od roku 1526 patřil mlynáři Štěpánovi, podle něhož se také mlýn zval Štěpánský či Štěpánovský. Mlýn měnil majitele a ve mlýně byla mimo jiné i čistírna peří. Osmimetrové mlýnské kolo je více než 100 let staré, bylo po požáru v rece 1938 nejenom zachováno, nýbrž i opraveno tak, aby v případě potřeby mohlo i nadále vykonávati svoji funkci.

English