jsou veřejný park na pražské Malé Straně. Někdy jsou považovány za nejstarší zahradu v Praze, neboť historie zahrady sahá až do středověku. Její prostor byl definitivně vymezen dvěma paláci ze severu – Thurn – Taxisovým a Windischgrätským a kostelem sv. Josefa ze západu, který je součástí kláštera bosých karmelitek. Na konci 18. století se zahrada stala majetkem spolku anglických panen. Pomalu se měnila z užitkového ovocného sadu na anglický park. Nyní jsou Vojanovy sady krásnou zahradou určenou především k duševnímu odpočinku.

První doložené zmínky o tomto území pocházejí již ze 14.století. Název pochází z roku 1781, kdy na tomto místě nechal postavit budovu cihelny majitel FAL Hergert. Kromě terasy a krásného výhledu na Karlův Most a Vltavu je zde od roku 2005 umístěna expozice muzea Franze Kafky a díky malému přístavu jde o vyhledávané místo pro svatební obřady. 

Panský dům, dříve byl nejvyšší v okolí, proto se mu říká “Vysoký dům“. Starobylost místa je dána bezprostřední blízkostí bývalého biskupského dvora. Stavební aktivita i v těchto místech byla nejspíše zahájena až po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541. V prostorách domu byla již od dvacátých let minulého století provozována restaurace. Na tradici navázali v roce 2004 současní majitelé a otevřeli zde kavárnu. Název Kavárny ČAS vznikl díky výstavě historických a netradičních hodin v interiéru. 

Jeden z nejstarších mlýnů v Praze byl od 15. století využíván zejména ke mletí ječmene než v roce 1896 vyhořel. Nyní je budova bývalých Sovových mlýnů na ostrově Kampa obývána exponáty moderního umění. 

Národnímu divadlu se neříká nadarmo Zlatá kaplička. Na výzdobu jeho střechy bylo použito víc než dva a půl kilogramu čtyřiadvacetikarátového zlata.

První verze sochy, britského sochaře Kavalya, Torpy, v bronzovém provedení se v současnosti nachází v přístavu v Norsku. O rok později byla slavnostně odhalena za přítomnosti členů královské rodiny v prostorách muzea Agung Rai v královském městě Ubud (Bali). Jde o sochu Sri Chinmoye která přesně ztělesňuje ideál harmonie. V roce 2009 bylo věnováno právě toto dílo, jež bylo odlito v České Republice, také pražskému muzeu.

Socha paradoxně získala pozornost Pražanů během povodní, kdy sloužila jako ukazatel vzestupu toku rozvodněné řeky.

Strom nadprůměrného vzrůstu a věku je významnou krajinou dominantou. Je pozůstatkem z bývalé Velíkovské zahrady (až na přelomu 40. a 50. let minulého století byla Kampa scelena v jeden park tak jak ji známe dnes). Starý platan je nejmohutnějším stromem v parku Kampa a jeho stáří se odhaduje na 200 let.

Hvězda na věži kostela Panny Marie Vítězné s přilehlým klášterem bosých karmelitánů se nachází na Malé Straně v Karmelitské ulici. Kostel je znám zejména soškou Pražského Jezulátka, díky které je často přezdíván U Pražského Jezulátka. Zajímavostí je pravidelné oblékání sošky Jezulátka, které zdůrazňuje jeho pravé lidství – tak jako matka obléká své dítě, tak sestry karmelitky oblékají Ježíška.

Řád maltézských rytířů vznikl v 11. století v Palestině pro obranu křesťanů proti pohanům a získaní Svaté země z islámské nadvlády. Dnešní podoba kostela je torzem nedokončeného gotického chrámu, který započal budovat panovník Karel IV.

Ze zdrojů Maltézského řádu zní plný původní název tohoto svatostánku : "kostel Panny Marie pod řetězem konce mosta". V kostele jsou pasováni noví členové řádu a pohřbeni mj. různí významní členové řádu.

Zeď s odkazem na zpěváka Johna Lennona, kde se od 70. let 20. století objevují nápisy a malby. Od sedmdesátých let byla nazývána „Zeď nářků“. Objevovaly se na ní křídou psané básně – většinou milostné. Po smrti Johna Lennona v prosinci 1980 kdosi využil prázdné kamenné desky, která bývala zřejmě součástí veřejného vodovodu, k vytvoření symbolického náhrobku Johna Lennona. Neznámý autor křídou napsal: "Za Johna Lennona" a nad nápis nakreslil kříž.

Mlýn u vltavské strouhy později zvané Čertovka. Byl založen johanity za vlády Vladislava I při vzniku kostela a kláštera Matky Boží. Od roku 1526 patřil mlynáři Štěpánovi, podle něhož se také mlýn zval Štěpánský či Štěpánovský. Mlýn měnil majitele a ve mlýně byla mimo jiné i čistírna peří. Osmimetrové mlýnské kolo je více než 100 let staré, bylo po požáru v rece 1938 nejenom zachováno, nýbrž i opraveno tak, aby v případě potřeby mohlo i nadále vykonávati svoji funkci.

Na Karlově mostě je 30 soch a sousoší. Rozměrné sousoší a zamřížovaná jeskyně znázorňuje na skále stojícího sv. Jana s rozlomenými pouty. Spodní část tvoří kobka s úpícími křesťany, které hlídá pes a charismatický Turek s důtkami (pův. kopím), který má prvky karikatury. Oblíbená figura dala sousoší přezdívku Turek na pražském mostě.

Most je 515 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,40 až 9,50 m. Výška kamenného chodníku je 13 m nad normální hladinou řeky Vltavy. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Je tvořen šestnácti oblouky.

Stavba byla započata v konjunkci Slunce se Saturnem a datum položení základního kamene je ukryto ve sledu lichých čísel tam a zpět 1-3-5-7-9-7-5-3-1. (9.7.1357)

Útulná zahrádka s barem a grilem, unikátní svoji polohou přímo v oblouku Karlova mostu. Přímo na zahrádce se tyčí krásný velký ořech, jehož kořeny se živí ze slepého ramene Čertovky. U restaurace je malý přístav s přívozem na druhou stranu řeky.